Celý víkend propršel. Zajeli jsme na návštěvu k mamince, ptala se co mladý a kdy myslím, že budu babičkou. No řekla bych, že babičkou budu in memoriam, lachtan a jeho ženy, to je nekonečný příběh. Na zahradě roste hlavně tráva a plevel. Čekáme už půl roku na stavební povolení abychom se pustili do rekonstrukce výminku. Jen doufám, že se toho dožiju. Ve zdraví to už nebude ale dokud vymýšlím co vylepšit v exteriéru vím, že ještě žiju. 

A něco fotek nejen ze zahrady.

Přeji vám krásný zbytek víkendu. A zase někdy příště.