V sobotu jsme jeli navštívit babi. Vždycky se těším, protože od jara do podzimu je otevřené zahradnictví, kam ráda chodím. Blížíme se k cíli a já naznačuju chemikovi, že nutně ale opravdu nutně potřebuju koupit nějaké kytky. Chemik na to že neví, jestli má v peněžence nějakou korunu. Nějakou korunu tam měl, ovšem takovou částku má u sebe myslím každý bezdomovec. Za to nekoupím ani lízátko, ne tak kytku. A karty v zahradnictví neberou. Chemik měl očividně radost že neutratí. Myslím že odteď budeme jezdit jen s jeho prázdnou peněženkou...
Dnes bylo o brášky první naše společné letošní opékání. Maso jsem okořenila výtečně, bylo nás tam víc než jsme čekali, zábava skvělá. Při odjezdu si brácha sundal z vlasů gumičku. Byla jsem jediná kdo pochopil co se děje. Také jsem si z vlasů sundala gumičku. V hustotě i délce vlasů vedu. A to jsem mu ze soucitu ani neprozradila, že jsem je už dvakrát zastřihla a nebýt toho, jsou ještě o deset cenťáků delší. Nemohla jsem ho ranit. Stačí když trpěl v dětství, kdy jsem mu nad kamny při nahřívání jeho pyžámka toto spálila na prdelce. Jeho oblíbené s indiány...
Přeju krásné letní dny a nádherné vlahé večery. Létají svatojánci a za chviličku budou cvrčci ladit housličky.
Žádné komentáře:
Okomentovat