Po nádherném létě tu máme krásný podzim. Vím, někteří z vás v tom vedru trpěli, ovšem já, teplomil, jsem si léto jaksepatří užila.
Z modřínů prší zlaté jehličí, listnáče opadaly. Jen japonská vrba je pořád zelená. Když jsme se v neděli vraceli domů z návštěvy, znovu jsem si uvědomila, jak ráda mám svůj rodný kraj. Kopce s čupřinami smíšených lesů hrají všemi barvami. Podzim jim svědčí.
V informačním centru jsem si koupila za pár peněz útlou knížečku s názvem Pověsti oderska. Věděli jste, že tu žijí skřítci, kterým se říká Prutníčci, podle toho, že létají na vrbových proutcích? V podzemí se starají o smrkové lesy na kterých rostou zlaté šišky a taky hlídají poklady v podzemí. Zase jsem o něco informovanější. Budu muset víc koukat kolem sebe abych jednou, možná, nějakého zahlédla.
Jo a blíží se vánoce. Soudím podle toho, že v TV se objevila oblíbená reklama "ne já nemusím, já už ho vidím" ... Každý ví, o co se jedná že ano.
A takhle si žijí naši kocourci. No nemají se skvěle?