neděle 3. dubna 2016

Rozhovor u snídaně

Volal jsi své mámě?
Nevolal, večer jsi vypadala na umření, tak jsem čekal jak to dopadne a zavolám jí dneska. Jo a nezprovoznil jsem ti hadici. Jak jsem ji nesl dozadu, asi mi vypadlo těsnění. Potřebuješ ji?
Pořebuju, Tak je zítra kup.
To je zbytečné, někde v garáži mám krabici s instalatérským, tak tam by mělo nějaké být. Ale nevím, jestli to v tom bordelu co tam teď je, najdu (máme novou garáž a věci jen tak halabala čekají na své místo).
Tak to najdi. Dneska. Nebo kup. Zítra.
Nevím jestli budu mít čas.
Mám to těžké. Svědí mě nos, bolí mě hlava, škrábe mě v krku, hvízdaj mi průdušky, slejzá mi nehet na palci u nohy ...
No jo, mě taky bolí palec.
Už zase neseš ptákům? Je to zbytečné, je teplo ať si něco najdou.
Jsem ti tuhle říkala, že je krmit budu. Než uvidím první mouchu. Budou hnízdit, tak potřebují vykrmit. Ty už máš hnízdění za sebou, tebe krmit přestanu hned, jestli chceš.

I takový je život. Samá sranda ...

Jo a z Franty Nikotina opadávají na zahradě kocouři.
Naši kocouři opadli taky. V jídelně.