Přeji všem, kdo zabloudí na tento blog, příjemné čekání na Ježíška. Nanýsek

 Vím, že to tady letos zanedbávám. A sypu si popel na hlavu. Z průběhu tohoto ruku nemám žádnou radost. Pinďa se už nikdy neukázala, Čertík odešel do psího nebe, celé léto propršelo a tak zahrada dostala  pěkně zabrat. Prameny vytryskly tam, kde je nepamatují ani ti, co se zde usídlili po válce v domech po vyhnaných Němcích. A tak jsem udělala alespoň něco fotek, Obrázky z procházky kolem kravína, drobná výzdoba u nás doma, nebudu to s ní přehánět, kdo to má pak po Vánocích zase uklízet, že jo. A troška ručních prací. Letos jsem se dočkala i lavičky na zahradě, to je snad to jediné, co jsme zvládli venku udělat. Vlastně kecám. Chemik nalepil na zídku čepice, aby nám nespadla na hlavu. A také pořídil zahradní umyvadlo. Dle mého výběru.  Pak musel zavolat vodaři, aby přeložil vodu o několik centimetrů jinam. Když bylo hotovo, chemik  nalepil cihlový pásek tam, kde mělo být umyvadlo. Dle mého výběru. Pak opět pozval vodaře, aby umístil umyvadlo i s kohoutkem a vodu zprovoznil. Byla jsem nadšená a upekla jsem chemikovi za odměnu fujtajblík. Ten on rád a já ho dělám nerada, takže to z mé strany byla oběť.  Ovšem pak všechno pokazil spárováním. No co, fujtajblík už zpět vzít nešel a já doufám, že se ty bílé spáry časem ušmudlají. Příští rok na tom budu usilovně pracovat.

Mějte hezké dny a snad nám vyjdou alespoň krásné Vánoce.