pondělí 12. září 2016

Tak je doma. Přicestoval včera s chemikem z Čech. Je obrovský a obrovsky krásný. Zabydlel se ve výminku na lavičce. A vypadá to, že tam i bydlet zůstane.
Nová čistá radost mého života ...



 
Přeju krásný večer.



sobota 10. září 2016

Tak už i můj nejmladší sourozenec oslavil padesáté narozeniny. Teda ne že by už měl padesát, to nastane až v polovině září. Ale chtěl abychom se sešli v hojném počtu za dobrého počasí.
Chemikovo přání znělo. Tady ti ségra udělala 49 krupicových kuliček, tu padesátou dostaneš až budeš mít těch padesát. Mé přání bylo asi takové. Tady máš kapesníky a mezi nimi nějaký drobný peníz. To abys mohl zajet do autosalonu a omrkl si poršátko. A do kapesníku, do toho  si pak utři slzy, až zjistíš, kolik za něj chtějí. Jeden kapesník by ti nestačil, tak tady máš celou sadu.
Kdysi k nám brácha se ženou dorazili zrovna, když v TV běžel autosalon. Brácha se zasnil a povídá, jednou spolu pojedeme na výlet. Švagrová: Ty mě vezmeš na výlet? Brácha: Ne, já a moje Porsche.
Lahvinka dobrého moku je k narozeninovému přání správná volba, nemusí pánové furt chlemtat jen slivovici. I když u nás ve Slezsku a na Moravě není slivovice alkohol ale lék. Takže pánové se nemusí jen léčit, občas si mohou i líznout alkoholu.
Bylo fajn, jak se říká jedli, pili, hodovali...
Hláška toho dne? Pro mě prohlášení šestiletého droboulinkého školáčka. Pánové se rozhodli házet ženy do bazénu. Ženy oblečené. Švagrová prchla do kuchyně. Plán Honzíka(6) zněl. Tome (23) ty běž do kuchyně, teta uteče do garáže. A tam, tam už budu já.

Přeji vám krásné babí léto ... A dávám v plen fotku mírně šišuloizního oblouku pro anděla, chemik se do toho pustil hned, jak se mu zahojil ohoblovaný palec. Ještě chybí dvířka a omítnou fajnovou.

Přeju krásné zářijové dny.














A zbláznil se nám jeden ronďásek. Myslí si že je jaro.



Ještě trochu zahrady