úterý 22. května 2018

V korunách stromů ječí ptáci, do Brčálníku se vrátil Žbluňk. Ten zatím neječí, víme o něm jen díky jeho žbluňk, když se někdo přiblíží. Kosí mládí je drzé jak "lázeňské veverky". Kosáčci poskakují v trávě, naše přítomnost jim vůbec nevadí. Jsou tak oprsklí, že provokují kočičí posádku. Jsem jim říkala, kluci černí, vy na to jednou dojedete. Na zahradě pořád něco kvete, odkvétá, anglické růže ve dvorku, se kterýma jsem se už v duchu rozloučila, překvapivě po totálním ostříhání, obrašily. Letos je opravdu zázračný rok. Všechno kvete o sto šest, šišek je na stromech kamión, budou i švestičky z naší zahrádky. A těch třešní a jahod...




















No a aby se mi "nezkrátily žíly", konečně jsem dala kabátek litinovému torzu po šicím stroji. Původně měla být horní deska v barvě petroleje. Moc se nepovedla, bylo to spíš šedo-modré, takže jsem to stříkla vínovou ve spreji. Po uschnutí jen přebrousila jemným šmirglem. A  anděl má konečně na co složit svoji keramickou prdelku.









neděle 6. května 2018