Poprvé po třiceti letech života s chemikem jsme byli nuceni odstrojit stromeček už dnes, na Silvestra. Večer ještě stromeček, ráno košťátko a pod ním hromada jehličí. Za vlast letos padla jen jedna baňka. Což je úspěch. Poslední v letošním roce.

Přeji Vám všem, co navštěvujete tento blog, či sem jen náhodně zabloudíte, rok  plný úspěchů. Spokojený život v kruhu rodiny. Kamarády, přátele a příbuzné, kteří vás chápou a odpouštějí hříchy a přešlapy. A podrží Vás vždy, když je Vám ouvej. Krásný rok 2019.

Vánoční svátky jsou za námi. Byly krásné, pohodové, plné smíchu a radosti. Žádné mrzení. Na první svátek vánoční dokonce napadlo trochu sněhu. Co víc si může člověk přát.
Podělím se s vámi o něco fotek od nás.

A začnu bábovkou. Ta se letos opět vyvedla. Formy od té firmy miluju. Na to, jak je plná kudrlinek a hlubokých zákoutí, jde z ní bábovka velmi lehce vyklopit. Já dělám bábovku, co se jmenuje Babiččina velikonoční bábovka. Nerada dělám sníh a v tomto receptu není. Jen se všechno mrskne do šlehače a pak vyklopí do formy. Tahle forma má ještě jednu výhodu, těsto je v ní upečené rychleji. Fakt doporučuju.

Další fotky nejsou nějak řazené, je to chaotická směs z našeho domova. Tak, jak jsme jej letos připravili na návštěvu Ježíška.

Letošní stromeček je řezaný a křivý. A aby nebyl jen křivý od přírody, je nakřivo i ve staré  konvi na mléko, kterou jsme použili místo stojánku. Teda není už naštěstí téměř ležící, pánové ho znovu narovnali. Chtěla jsem ho posunout blíž ke krbu, drcla jsem do konve, jednou, dvakrát a najednou koukám, jak na něj začíná působit zemská přitažlivost. Svolala jsem do obýváku pány, aby s tím něco udělali. Jako první dorazil chemik a prý, co jsem dělala, přece mi řekli, že moje myšlenka vrazit stromek do konve nezaručuje jeho stabilitu, spíš naopak a na stromek se z toho důvodu nesahá, nedýchá a ani hlasitě nemluví. Chemik odešel pro další vycpávky do konve  a dorazil Lachtan. A prý co jsem dělala, vždyť mi stromek posunul tam, kam jsem ukázala a už se s ním nemělo hýbat, protože vrazit stromek do konve je co, vrazit stromek do konve a chtít po něm, aby se nehýbal, je nesmysl. Nemám se stromkem rajtovat po světnici ale mám ho nechat na místě, které jsem k tomu já sama, osobně, určila. A nemám na stromek sahat, dýchat ani hlasitě mluvit. Nicméně chemik donesl vycpávky, Lachtan nasadil rukavice, stromek jakž takž srovnali. Není to dokonalé. Když si člověk sedne do křesla, pohled na stromek ho nutí nachýlit tělo na pravou stranu aby se oko se stromkem srovnalo. Moc to nepomůže a při delším sezení v této poloze slabší jedinci upadají do stavu letargie a pochybností, zda lednový nápad sehnat hliníkovou  konev na mléko a v prosinci do něj vrazit vánoční stromek, byl nápadem dobrým. Nemyslí si to chemik, nemyslí si to Lachtan a velké pochybnosti mám už i já. Čert už zkoušel, zda se pod stromek vejde, že by si  o spodní větve eventuálně podrbal záda. Kocour zatím jen okukuje skleněné koule a nejspíš čeká, až bude v obýváku sám. A Kelišku stromek a veškeré dění ve světnici nechávají chladnou. Chrní v křesle od božího rána. Asi jsem se před ní neměla zmiňovat, že na té vínové dece, co jsem přehodila přes křeslo, jí to moc sluší a dokonale jim to ladí. Protože vínová a černá je opravdu šik.

Přeji všem, kdo zabloudí na tento blog krásné vánoce, klid, štěstí a pohodu.

                                                                                                            Nanýsek