Zítra nastupuje na půl osmou chemik do nemocnice a ve čtvrtek podstoupí operaci ledviny. Vyprala jsem mu pyžamo, ostatní si sbalí sám. Má představu, že ho hned po operaci pustí domů a v pondělí půjde do práce. Naivka. Na zahradě rozkvétají rododendrony a dnes postavili ke štítu baráku pánové lešení. Mají tam nasadit poslední oplechování, které chybí a brabčáci si pod deskami vyklovali polystyrén a začali tam bydlet. Udělali si tam takovou  brabčí "řadovku". V týdnu se dva maníci pokoušeli protlačit elektriku k budoucímu výminku. Úspěch se bohužel nedostavil. A stavební povolení na přestavbu a dostavbu skladu na opravdový výminek také ne.

A pár obrázků zahrady.

 Tak nám před chvílí neplánovaně sprchlo. Chemik zrovna vyrazil se Šakalem na velkou psí stezku. Za chvíli se vrátil jak vodník. Šakal ho táhl domů, div ho nepřevrhl a hned zaplul v kotci do boudy. Šakal má totiž dojem, že je promokavý a rozpustí se, když na něj kápne.

Střecha na kusu kravína, který zbyl pro vybudování posezení velkého baráku, je pokrytá a chybí jen nějaké oplechování a svod vody do brčálníku. Snad se letos zadaří.

Zítra veze chemik s Lachtanem k renovaci starý stůl, který jsme kdysi přitáhli z Brna. Snad poslední kus, který přijde spravit a bude v budoucí jídelně ve výminku. A před výminkem jsou načmárané značky pro protlak elektřiny pod silnicí, prý to proběne ve čtvrtek dopoledne. Chemik chce být při tom, odpoledne jej pak veze Lachtan do novojičínské nemocnice a v pátek ho čeká plánovaná operace. Jak říkal do telefonu své kolegyni "Snad se probudím". Neměl to říkat, teď budu celou dobu stresovat.

Přeji vám krásný víkend a něco obrázků od nás.

 Chemika čeká koncem měsíce operace a tak šel minulý týden na konzultaci k paní doktorce. A prý mě má někdy vzít s sebou. Tak jsem dnes šla. Sestřička ve dveřích jestli jdu na krev, že se musí tak půl hoďky psychicky připravit. Ona je moc šikovná a vždy se jí to podaří. Sice z hřbetu ruky ale dávno vím, že jinde žílu nenajde. Už když jsem čekala Lachtana a zašívali mě aby ze mě děcko předčasně nevypadlo, paní doktorka tenkrát říkala, abych se modlila, abych nikdy nepotřebovala žádnou operaci, páč najít vhodnou žílu... Když mě sestřička zavola, nejspíš už byla dostatečně psychicky připravená, začala odebírat krev a mezi řečí se zeptala: "Potřebujete něco napsat?".  Já na to: "Závěť?"  No jo, občas mám delší vedení a ona se ptala, zda nepotřebuji recept na léky.  

A tak si tady dál "vesele" žijeme.

 Velikonoce máme pomalu za sebou. Dnes jsme posnídali poslední zajíce z tři roky staré formy na bábovku. A protože v ní peču jen na velikonoce, zapomněla jsem, že mám do každé zaječí přihrádky dát jen 3/4 těsta. A co se nestalo, jak se dalo čekat, těsto se nafouklo a z jednoho zajíce dokonce vyteklo do trouby. No nic, musím si to napsat k receptu, jinak se to příští rok, budu-li ještě na světě, stane znovu.

Na zahradě kvetou fialky, čemeřice ukazují svoji krásu, tulipány před kravínem mají už docela velké bambule před rozkvětem, dokonce se objevil jeden narcis, které jsem před cca čtyřmi roky nasadila  pod magnólii. Myslela jsem, že všechny tenkrát zasazené cibulky všiváci pod zemí zlikvidovali a ejhle, jedna evidentně nějak v zemi tři roky čekala až přijde její čas. Pivoňky čekají v řadě a srdíčka jsou také  nastartovaná. Kvetou pierisy, těším se až rozkvetou mé nejoblíbenější keře a keříky, s láskou jim říkám ronďásky. A na start se připraví růže a ostatní květena.

Vítej jaro mezi nás.

 Přeji všem krásné a slunečné velikonoce.