čtvrtek 26. prosince 2024

 Vánoce máme pomalu za sebou, zítra sundáme ze stromku kovové ozdoby a chemik jej vynese zpět ven abychom ho na jaře zasadili na zamýšlené místo. Bude v zahradě na místě umřelého stříbrného smrku. Na sáňky postavím lucernu se svíčkama a budeme čekat na Nový rok. Pár fotek z letošních Vánoc snad potěší.





  A to je pro dnešek vše. Hezký den.

neděle 22. prosince 2024

 Tak jsme zapálili poslední adventní svíčku, zítra chemik zajede do města pro objednané pečivo, nachystám mísu bramborového salátu a v úterý si užijeme štědrý den. A protože ranní déšť odpoledne změnil skupenství na sněhovou nadílku, vypadá to i na bílé Vánoce. 

Jak stárnu, začínám být sentimentální. 

Kdysi v dávnověku k nám jezdil Hugo, rodinný přítel ze západního Německa. A vždy si nás vyfotografoval pro naše tam žijící příbuzenstvo. Na fotografii je moje babička, malá Naděnka s bráškou Ottou. Prostřední bráška chybí. Jako dnes si vzpomínám, jak ho těsně před pózováním píchla včela (na zahradě stál tatínkův včelín) a bráška řval jako tur, odmítl jakékoliv focení. Je zajímavé že si to živě pamatuji i po více jak pětapadesáti letech od pro bráchu nemilé události i když on ji už dávno zapomněl.


Přeji vám krásný večer, příští fotografie budou svatební.


T

 

neděle 1. prosince 2024

 Včera večer jsem zažla první svíčku na adventním věnci. Nastává čas zklidnění a těšení se na Vánoce. A já budu doufat, že to nejsou poslední Vánoce mého života. Tak se těšte se mnou.