pátek 3. června 2016

Dnes jsem přišla o jednu z čistých radostí mého života. Při tradiční ranní procházce s pejskem jsem našla našeho miláčka, kocourka Kubíčka. Už mu nebylo pomoci. Teď spí spánkem věčným vedle našeho pejska Čipa.
Už teď mi chybí jeho loudění před lednicí. Dokázal před ní sedět a hypnotizoval ji očima. Miloval šlehačku.
Miloval celou naši rodinu. Při odpoledním šlofíčku ležel chemikovi na hrudi a spolu s ním odpočíval.
Když jsem pracovala na zahradě, ležel opodál a pohledem kontrolval, zda odvádím dobrou práci.
Nikdy nezapomenu na lásku v jeho očích, na jeho hlasité předení, na hebký kožíšek a jazýček jak  rašpličku, kterým mi ještě včera olizoval tvář, když se mi choulil v náručí ...


Žádné komentáře:

Okomentovat