sobota 10. června 2017

V Brčálníku se nám usadila žába. Nevím jakého je pohlaví ale říkáme jí Žbluňk. Podle toho, jak je neurotická, soudím, že je to spíš ženská než chlap. Nesnáší zvuk letadla, vrtulníku, sekačky na trávu, motorového vozidla, míchačky, motorové pily, vrtačky, štěkání psa, hlahol dětí, hlasitou muziku, raní ječení ptáků a mnoho dalších kraválů. Když ji některý z těchto zvuků vyruší, řve jak o život. Takže ječí skoro celý den. Miluje ticho. Do ticha si jen tak piánko spokojeně pokuňkává. Jsem ráda, když slyším, že je spokojená. Její kuňkání je uklidňující. Téměř jako předení kočky na mém klíně.

Na zahradě dnes po dešti.
























Žádné komentáře:

Okomentovat