úterý 27. srpna 2019

Konečně máme srovnaný pozemek před kravínem, zmizely hromady, co původně měly být zeminou na srovnání. Bohužel nám město poslalo čtyři hromady nepořádku, nejspíš z likvidace nějakého chodníku. Staré obrubníky, kusy betonu, sem tam nějaká zemina. Několik let chemik usiloval o to, aby si to odvezli. Bez výsledku. Obrubníky jsme před časem vytahali a využili na zahradě, betony skončily na jedné hromadě a zbytek technika zpracovala. Teď nás čekají dny s hráběmi a kolečky. Vysbírat nepořádek co je na povrchu, pohrabat, uválcovat, nasít trávu, znovu uválcovat a pak se spoléhat na ty nahoře, že budou poctivě zalévat a do zimy bude zeleno.
Seděli jsme s chemikem před výminkem na lavičce, na plechové střeše prskaly dešťové kapky, stále více a více a stále hlasitěji. Tim si vyskočil mezi nás a položil mi hlavu na koleno. Každý z kočičí posádky si našel místo v naší blízkosti. Voda ve fontánce na dvorku hlasitě zurčela, vzduch voněl růžemi. Jedna z mála čistých radostí mého života v tomto nešťastném roce.

Něco fotek, takový pel mel všeho možného. Kytky, kravín, výminek ...
















Žádné komentáře: