pondělí 27. června 2016

Tak jsme letos spali poprvé s otevřeným oknem v ložnici. Nevybrali jsme tu nejteplejší noc. I psovi se zdálo, že je v pokoji chladno a zachrul se mi do peřiny. Když jsem se k ránu probrala, byl chemik zabalený až po uši a já sledovala, jestli mu od pusy nejde pára. Pes  odmítl opustit teplou postel a trval na tom, že chce přikrýt. To ještě netuší, že zítra jde k psí kadeřnici a přijde o svůj hustý, šedivějící porost.
Pinďa vyfasovala psí pelíšek, dala jsem jí ho místo deky na komodu v předsíni. První její reakce byla hodně obezřetná. Ovšem zvykla si rychle a tráví v něm všechen volný čas, což v kočičí verzi znamená, že jej opouští jen ve stavu nouze a to je když se jde vyvenčit (cca 5 minut) nebo najíst (cca 5 minut). Zbytek dne chrní v pelechu, popřípadě předstírá že chrní, aby nebyla rušena.
Ve výminku se pomalu ale jistě chystá krámek, teda nechystá jej nikdo imaginární, chystám jej já. Naprosto zcestně první krok po hrubém úklidu největšího svinčíku jsem zvolila pověšení háčkované záclonky na jedno okno. Musela jsem. Tak moc jsem potřebovala přesvědčit sama sebe, jak hezky jsem to vymyslela. A musím se pochválit. Jsem spokojená, byť ne šťastná...
Ke štěstí mi chybí kocourek co už není.









2 komentáře:

Rija řekl(a)...

Naděnko, nádhera. Krámek bude kouzelný. Hlásím konečně hotovo. Přeji krásné léto. Rija

Nanýsek řekl(a)...

Jaruško děkuju. Po prázdninách by mělo být konečně otevřeno a hotový i e-shop.
Jdu se mrknout, jestli máš na blogu fotky. Moc mi chyběly tvé procházky s pejskem a fotodokumentace.