pátek 25. prosince 2015

Blížil se čas štědrovečerní večeře. Fakt jsem letos koupila nějaký blbý hrách. Ne a ne se rozvařit na kašičku. No nic, měkké to je, tak to propasíruju, to půjde. Nešlo to. Druhá varianta - vezmu ruční šlehač a rozšlehám to. Hrách stříkal po čerstvě umyté a naleštěné kuchyni s kadenci kulometu. Během vteřiny jsem měla nejen vymalováno na zeleno, i kuchyňská linka změnila svoji barvu na barvu zeleného hrášku. Jako třetí varianta mě napadla ta, co měla být variantou první. Vybrala jsem zbytek hrachu ze dna hrnce, vrazila jsem to do mixéru a bylo hotovo. Poprvé za celou dobu manželství s chemikem jsme měli adekvátní množství hrachové polévky. Ovšem na rozdíl od všech rodin v celé republice a přilehlém okolí, my letos večeřeli v devět. Přece jen dát kuchyň alespoň trochu do pořádku nějaký čas zabralo. Faktem je, že z hrášku setřeného stěrkou z kuchyňských dvířek, pracovní desky a obkladaček by bylo ještě na další tři porce polévky. Nechápu proč to chemik odmítl. Mohl mít dneska teplou večeři...

Jo a až budu chtít příště vymalovat, stačí kbelík barvy a ruční šlehač. Stačí najet na nejvyšší rychlost a za pár vteřin je vymalováno. A to prosím včetně stropu. Ohodí to zdi odshora dolů a zaručeně. Když nebudete hledět na nějakou tu šmouhu...


















2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Máš to doma moc pěkné.Alka-beruška

Nanýsek řekl(a)...

Alenko děkuju za komentář. Snažím se. Ale fakt je, že na fotkách to vypadá líp než ve skutečnosti.