pátek 1. srpna 2014







Čas ibišků je tady. Jeden keřík jsem kdysi dostala od maminky a druhý jsem si koupila, ten je plnokvětý. Ale rozkvétá později. Nejspíš mu chvilku trvá, než si urovná své bohaté sukénky a vykoukne na svět. Časem ještě nějaký ten keřík pořídím. Nepotřebují žádnou velkou péči a jejich květy jsou nádherné.



Znáte říkanku kočka leze dírou? Tak dneska jsem přistihla Pinďu, jak spěchá, aby jí nikdo nezabral místečko na křesílku. Je třeba dbát o své pohodlí.








Včera jsem měla narozeniny. Po ránu jsem se trousila kolem chemika a abych ho moc nepolekala, jen tak hodím dotaz můžu ti dát pusu? Odpověď chemika no když máš ty narozeniny, tak můžeš. Ale nakonec byl hodný. Vyvezl mě do Ostravy, vlezl se mnou do Ikei a bez řečí ji se  mnou prošel. Ba se i u některých krámů se mnou zastavil. Takže návštěva Ikei, tři svíce a rámeček na fotku, to byl jeho dárek pro moji maličkost. Ovšem největší dárek byl ten, že u toho neremcal. Ikea není zrovna kvelb, kde by chtěl trávit svůj volný čas.










A aby toho nebylo málo, od maminky jsem dostala dvě půdokryvné růžičky. Jsou krásné a jak povyrostou, budou ještě krásnější. Tentokrát jsem se překonala a už jsou na svém místě. Jindy mi rozhodování "Kam s tím" trvá delší dobu.


Na závěr bych chtěla poděkovat všem milým dámám za jejich laskavé komentáře. Moc si vážím toho, že jste ochotny věnovat čas občasnému prolítnutí tohoto blogu. Díky.





Žádné komentáře:

Okomentovat