Ve čtvrtek večer jsem mu popřála dobrou noc a uložila ho ke spánku. Ráno už se neprobral. Neprobral není to správné slovo. Jen se pořád dokola restartoval. Takový pech před víkendem. Chemik v čudu celé dva dny, já a on jsme mohli být spolu bez toho, aby se nás chemik snažil rozdělit. A maník, co nám o něj pečuje taky celý víkend mimo. Všechny přihlašovací údaje nedostupné, protože jsou uložené v tabulce na PC. Noťas je platný jak mrtvému kabát, když neznám hesla k oblíbeným stránkám, kam chodím klábosit.
Tento víkend mě přesvědčil, že jsem závislák. Závislák na internetu. Byla jsem podrážděná až nervózní. Na čokla jsem v jednu chvíli ječela, že je čokl. Kocourovi jsem vyhrožovala hladovkou, pračce jsem řekla že je praštěná a sušičku jsem obvinila ze sabotáže, když mi odřela palec při nešikovném zavírání dvířek. Musím sebekriticky přiznat, že takhle nevrlá nebývám ani při držení jakékoliv diety. Alespoň že práce na zahradě bylo dost. A protože jsem kvůli chcíplému PC byla ve stresu, šla mi práce hezky od ruky. Hlavně práce destrukční. Plevel neměl šanci. A že ho tam bylo po těch deštích.
V neděli se chemik z akce vrátil odpočinutý a dobře naložený. Já byla sedřená jak borůvka. Nejhorší víkend prožila naše Pinďa. Nevím, kde se v ní vzala odvaha odejít ze zahrady a courat se bůhví kde. Vrátila se ošklivě potrhaná s ranami na krku. Vydesinfikovali jsme jí rány a teď celé dny spí. Kočka prý má sedm životů, snad je to pravda ...

Foto - Chlupáček miluje krabice, jak se do téhle dostal a hlavně jak se v ní otočil netuším.