Pořád mi říkají Tim a mám už devět týdnů. Páníček mi věnoval své papuče na hraní. Jsou roztrhané a přestaly se mi líbit. Není s nima žádná sranda, když je nemá pániček na nohách. Od škubání papučí jsem přesedlal na trhání novin. Jde mi to skvěle. Určitě jsem se stal šampionem. Už umím papír roztrhat na minimiminka. Panička lítá po baráku s vysavačem a vrčí. Už to umí skoro jako já. Panička je jediná, kdo mi neříká Tim. Říká mi Piraňo, Škubane, Trhane, Tajtrlíku ... Ani jsem netušil, že má tak bohatou slovní zásobu. Když páničkovi tvrdí, že je doma jako Robinson bez Pátka, Tyrl bez Sultána, Gabra bez Málinky, ztrácí pomalu slovní zásobu a za chvíli se nejspíš bude dorozumívat jen posunkovou řečí. Vysavač miluju. Zkouším ho lovit. Zatím se mi to nepodařilo, protože když už mám úspěch na dosah tlapky, panička ho odnese. Nevím proč, protože než se vrátí, rozškubu další noviny a může pro vysavač znova.
Dneska jsem vzal pánička na procházku. Panička se přidala a vzala toho psa co tu bydlí s námi. Je to mrzout a ještě pořád si se mnou nechce hrát. Na procházku s náma šla ještě černá kočka, které panička říká Malá Madam. Nejspíš proto je ta kočka taková nafrněná. Myslí si, že je něco víc než já. Jsem ji chtěl chytnout za ocásek, když mě na procházce předběhla a dostal jsem od ní facana. Pánička to rozesmálo, panička řekla dobře ti tak. Jednou to té kočce vrátím. Až trochu povyrostu. Domů jsem se vrátil docela ucouraný. Panička zhodnotila, že mám "zaprasený podvozek", vrazila mě do vany a snažila se mi svinčík z bříška osprchovat. Umím udělat ve vaně stojku... Asi tady zůstanu natrvalo.