sobota 24. května 2014

Potřebuju nějaký obleček na zahradu. Nutně. Pokud možno  něco, co vydrží špatné zacházení, nebude v tom horko a zahalí co zahalit půjde. A když bude i slušivý, nebudu se zlobit.  Nepotřebuju svoji celkem esteticky pojatou zahradu znemožnit svojí naprosto neestetickou figurou. Moje nejoblíbenější zahradnické džíny vzaly onehdá za své. Do popelnice jsem je vložila se slzou v oku a i nyní jim věnuju tichou vzpomínku. Vydržely hodně a nejlíp se v nich chodilo těsně před rozpadem. Způsobily si díru na stehně a na sedince. Stářím byly tenoučké, vydřené a tudíž i velmi prodyšné a pohodlné. Moje tělo s nimi žilo v naprosté symbióze.
Do krámů s hadrama chodím v nouzi nejvyšší a proto jsem tedy  zasedla k hromadě hadrkatalogů.  Už při prvním listování bylo jasné, že to co předvádějí anorekticky vyhlížející manekýny nebude pro mě to pravé. Například bikiny jsou vzdušné dostatečně, leč nezahalují téměř nic. Trpěla by zahrada, sousedi, okolojdoucí, chemik i já. Náš zvěřinec by nejspíš emigroval. Letní šaty z krepu, bavlny nebo i  lnu by byly příjemné, ovšem jen do chvíle, kdy bych se musela ohnout k záhonu či odvážela kolečka plná plevele. Škrtám, šaty jsou nepraktické. Zbývá tudíž zabrousit do sekce kalhot.Krátké kalhoty v mém případě nepřipadají v úvahu. Lýtka jsem si sice na rotopedu zpevnila, ovšem jejich objem zůstal zachován. O stehnech ani nemluvím. Musím najít něco plandavého. Našla jsem ve čtvrtém katalogu. Najít jednobarevné, lehoučké a plandavé kalhoty s gumou v pase na širokou a krátkou babu, byl téměř nadlidský výkon. Na zkrácenou velikost jsem rezignovala. Začnu se lísat k šicímu stroji. Abych ho připravila na to, že spolu budeme po delší době zase spolupracovat. Gatě budou totiž potřebovat notně zkrátit...



Žádné komentáře:

Okomentovat