Chtěla jsem začít slovy "Léto budiž pochváleno", ale raději nebudu dráždit. Alespoň u nás se zatím žádné léto nekoná. Chemik sice lítá od rána venku v kraťasech a triku, ale u něj to nikoho nepřekvapí, on tak lítá v každém ročním období. Jen do práce se obleče jako každý slušný kravaťák. Já vystrčila po ránu hlavu na čerstvý vzduch a zase jsem ji rychle zastrčila. Vzduch byl po ránu na můj vskus čerstvý až nezdravě moc. Ani ti psi nechtějí být dlouho venku. Přišli o své huňaté kožíšky, jsou z nich holátka. A nejspíš je jim taky zima. Kocouři zjistili, že synek odcestoval za velkou louži, nemá je tedy kdo buzerovat a tak se tlačí do obýváku. Vědí, že teď je odtamtud nikdo nevyhodí.
Na zahradě kvetou růže, voní levandule, plevel roste jak placený od hodiny. A všechno je to jedna velká krása...
Takže nakonec můžu opravdu říct "Léto budiž pochváleno". Třeba se pak dostaví.

Naše "holátka".

Trocha kvítí