Začátkem roku jsem si do deníčku zapsala NEZAČÍNAT ŽÁDNÉ NOVÉ RUČNÍ PRÁCE. Myslela jsem to tak, že dokud nebudu mít dokončeno to, co už je rozděláno, raději si pracky přerazím, než abych začala s něčím novým. Čtyři měsíce nového roku pryč a já nejen že nedodělala nic z rozdělaného z minulých let, já začala s novými projekty. A zase v tom plavu. Ještě ke všemu jsem už dvakrát podcenila velikost ruční práce. Poprvé to bylo v pohodě. Háčkovanou vitrážku jsem dodělala minulý týden, musela jsem počkat, až do krámku dojde zboží. Chybělo mi půl klubíčka Kordonetky. Taky jsem se chystala dokončit háčkovanou dečku. Na papíře nevypadala nijak rozměrně. Ovšem papír kecal. Je to docela velké. Hodlám ji používat v létě venku na terase. Bude zdobit  stůl,  který ovšem zatím nemám. Stejně jako nemám zvětšenou terasu. Neukecala jsem na to rozšíření chemika. No nic,  časem se to poddá. Ovšem mám přesazený modřín, který rozšíření terasy bránil. Sice opadalo všechno jehličí, ale věřím mu. Určitě se z toho dostane a ještě do podzimu nějaké to jehličí nahodí. Protože jako naháč vypadá dost blbě. Nepomohlo ani to, že jsem na tyčku která ho jistí, dala keramickou kouli s ptákem. Furt vypadá blbě...
Doma jsem našla nějakou Kordonetku 30, od firmy Hagal. Čekala na svoji příležitost hodně, opravdu hodně let. Několik klubíček jí bylo. Začala jsem háčkovat. V polovině háčkování došel materiál. Prošmejdila jsem barák, zjistila jsem že jsem bordelář (už po několikáté), našla jsem další klubíčka a háčkovala druhou polovinu. Dneska jsem doháčkovala definitivně. Chybí dokončit čtyři poslední řady, ovšem materiál došel definitivně. Šmejdila jsem po netu, kde ji koupím. Nikde. Firma už Kordonetku nevyrábí, dala se na výrobu syntetických nití. Momentálně jsem nahraná. Zkusím objednat do krámku Kordonetku barvy smetanová. Měla jsem háčkovat něco menšího ...