Nejsem žádný mičurinec a tak zatímco všichni vysazují semínka, někteří už mají i přepikýrované sazeničky, já letos opět spoléhám na svoji maminku. Byl jeden rok, kdy jsem měla taky plný parapet krabiček se zeminou a semínkama. Ale nemám na to trpělivost. Zdálo se mi, že nic neleze, takže jsem do hlíny pořád kontrolně šťourala. Nejspíš proto fakt nic nevylezlo. Naše zahrada je čistě okrasná. No okrasná. Minule šel okolo soused a říkal, že už to vypadá jako hezký Řáholec. Pamatuje si to tady jako nevzhledné rumoviště.
Moje kolena už nejsou nejmladší a tak se snažím, abych na ta opravdu stará kolena měla se zahradou co nejméně práce. Už teď jsem líná a stářím se tato moje vlastnost nejspíš neztratí, spíše naopak. Bude tady džungle.
Náš bývalý dům ve městě už takovou džunglí byl. Kolem dokola obrostený přísavníkem a vzadu břečťanem. Před vchodem se k zábradlí plazila vistárie. Někdy je mi líto, že jsme dům opustili. Občas mě napadne, jestli jsme neudělali chybu...

Foto: Naše minulost