sobota 26. dubna 2014

S mým šetřením to nebude tak horké, jak jsem si myslela. Jaro je pro mě v oblasti financi téměř smrtící. Jak mám v ruce nějakou korunu, vrazím to do kytiček. Včera jsem si vyzvedla na poště balík od Skalských. Každý rok u nich objednávám ronďásky. Bylo to za čtrnáct set. V Ekozahradnictví jsem si taky něco objednala, ale jen za devět stovek a ještě jsem objevila obchod s růžemi. Zaplať pánbůh že už měli skoro všechno co se mi líbilo prodané. I tak, vědět to chemik, zatrhne mi vycházky nejmíň do konce roku. Počasí mi zatím se sázením moc nepřeje. Přes týden je hezky, ale odpoledne už jsem líná něco dělat a o víkendu jsme buď pryč nebo cedí. Nebo cedí v pátek, takže o víkendu je na práci na zahradě moc mokro. Musím si najít nějaký systém, abych všechno stihla zasadit a nemusela poslouchat chemikovi poznámky. Teď na jaře má téma "pořád něco kupuješ a pak to nestíháš sadit".
Jo a musím se pochlubit, už jsme letos poprvé randili na dvorku u výminku na lavičce. Není to jak za mlada, ale hezky se tam povídá.
Taky každé ráno vstávám s předsevzetím, že večer vlezu na rotoped. Den je dlouhý a do večera se mi to rozleží a už se mi nechce. Nedávno jsem si přečetla článek o nějaké české vědkyni. Ta v podstatě zjistila, že nejsem líná, ale nemocná. Jmenuje se to prokrastinace. Takže pro všechny, které trápí lenora, byť občasná či dočasná. Nejsme líní, jsme nemocní.... V dnešní době se snad dá vědecky zdůvodnit úplně všechno.
Jeden oblíbený citát na závěr. Lenost je umění tak dlouho nedělat nic, dokud nepomine nebezpečí, že bychom museli něco dělat.
A perlička na závěr - žádné práce se nebojím, klidně si vedle ní lehnu.

Zahrada dnes a taky pár mazlíčků










Žádné komentáře: