neděle 27. dubna 2014

Přehnala jsem to s prací na zahradě. Jsem unavená jako dva koně a přitom chodím jako kachna. Nohy mě bolí až u sedinky a ruce mám vytahané až ke kolenům. Ale mám skoro hotovo. Ještě zasadit nějaké ronďásky, přesadit modřín, který jsem před třemi lety blbě zasadila před okno jídelny a teď zavazí a šmitec. Do podzimu.
Včera v podvečer mě chemik zavolal do pracovny. Na našem brčálníku prý jsou divoké kachny. Bylo šero a za šera jsem slepá jak krtek. Nic jsem neviděla. No fakt tam prý jsou. Zaostřila jsem a nic. Ale vzala jsem foťák a přes sklo jsem namířila čočku tam, kde chemik ukazoval. Byla jsem si jista, že z ní nic nebude. Vyšla jsem ven směr brčálník a pořád nic. A najednou s křikem vzlétly. Byly tam.
Tři dny to je, co se v brčálníku usadila žába. Asi zabloudila. Skřehotá a láká partnera. Zatím marně. Je mi jí docela líto. Než ji nějaký kuňák najde, brčálník vyschne. A ona chudák zůstane starou pannou.
Suma sumárum nás za ty čtyři roky bydlení tady navštívil nespočet zajíců, srnec, žába a včera kachny. Připadám si jako v zoo. Kdopak nás asi navštíví příště?

Najdete kachničky?

 

Žádné komentáře: