středa 30. dubna 2014


Na slet čarodějnic se dneska nechystám. Na rozdíl od svých internetových kamarádek, které už jsou několik dní na dnešní večer připravené a některé se i těší. Jsem milá, hodná a laskavá, čarovat neumím a do čarodějnic mi zatím taky nikdo nelál. Jen jsem o sobě kdysi slyšela, že jsem jezinka. Vrtalo mi hlavou, co tím chtěl dotyčný naznačit. Vyhledala jsem si to a nemyslím si, že jsem zpustlá lesní žena. Zpustnu až budu sedět doma a z domu pracovat. Ztratím kontakt s lidmi, zmenší se moje slovní zásoba. Po pár letech budu nejspíš už jen ukazovat. Můj šatník bude sestávat z tepláků a vytahaného trika. Zapomenu jak nastartovat a rozjet auto. Možná pak budu mít doma uklizeno, navařeno, napečeno, vyžehleno, vypleto a vše včas zaseto a zasázeno. No nejspíš ne, lenosti se člověk nejspíš nikdy nezbaví. Ale to už nebudu já. Bude to nějaká JEZINKA...
Nejspíš přijdu o prvomájový polibek pod třešní. Poprvé od doby co znám chemika. Sakura na zahradě opršela a opadala, sloupová třešeň se pro jistotu ani nenamáhala nasadit nějaký květ. Vzala jsem Bertíka na vodítko a propátrali jsme okolí. Kvetoucí třešeň se v blízkém ani vzdáleném okolí nenalézá. To jsem zvědavá, jak to chemik zařídí, abych mu letos neuschla...

Pár večerních obrázků




Odpolední siesta







Takže vy, co dneska letíte, užijte si to. My co zůstáváme doma, vám budeme držet palce, abyste do cíle doletěly v pořádku a v pořádku se zase vrátily domů.

Žádné komentáře:

Okomentovat