úterý 31. prosince 2013

V novinách stálo, že koncem roku hodně lidí bilancuje co se za ten rok podařilo, jak byli úspěšní ...
Jsem si říkala, že když to píší v novinách, je to pravda a měla bych se nad sebou zamyslet. Vytáhla jsem letošní notýsek a dala se do toho.

Leden - pokazila jsem auto. Jsem v tom ale celkem nevinně, jen jsem špatně zaparkovala před domem a když jsem chtěla ráno odjet, zjistila jsem, že se pod Mazlíkem přes noc udělala ledová mulda. Po půl hodině snažení jsem vzbudila mladého, ten s Mazlíkem dokázal trochu cuknout a ledová mulda chudáčkovi urvala motor. Oprava stála majlant.

Únor - tak v únoru mám poznámku. Už dlouho nejsem šťastná. A teď už nejsem ani spokojená. Kde zůstaly čisté radosti mého života?
Tak jsem si koupila přes Bazoš rustikální stěnu za dobré peníze. Když přišla, byla jsem spokojená. A když ji chemik přes počáteční protesty i složil dohromady, začala jsem být i šťastná.
V únoru má chemik také narozeniny. Bohužel každý rok marně pátrám v paměti, který den že se to narodil. Musím si to zapsat do notýsku. Nesmím notýsek nikde založit.

Březen - je MDŽ, které neslavíme. Ale slavili bychom, kdyby si vzpomněl alespoň chemik. Nechápu, proč má takový odpor ke kupování kytek. Celý březen jsem chemikovi podstrojovala, nevím proč, to se v notýsku nepíše. U většiny dnů v březnu mám poznámku "je moc zima".

Duben - prvního dubna se v notýsku píše "Nasněžilo přes noc hromada sněhu. Fuj!" Třetího dubna jsme se nedostali do práce,  padaly kalamitky.
V dubnu mám taky poznámku, že začnu hubnout. Proč já trubka si dávám tak nereálný závazek? Proč si raději nekoupím větší hadry? Musím to pro příští rok přehodnotit.

Květen - už asi po páté mám v notýsku poznámku "natřít botník". Nepovedlo se. Přechází do příštího roku. Ale to ho budu muset znovu osmirkovat a znovu natřít základem. Proč já tyhle věci neudělám hned? Ušetřila bych si spousty zbytečné práce.

Červen - to byl jeden víkend chemik v Pardubicích a já měla obr plány, co všechno stihnu, když mě ostatní nebudou zdržovat. Nestihla jsem nic. Plkala jsem na netu se svými virtuálními kamarádkami.

Červenec - to mám narozeniny a přece se nebudu štvát. Takže červenec proběhl pěkně piánko. Sem tam jsem něco zasadila na zahradě, sem tam jsem vyhodila to, co odešlo do věčných lovišť (ne všechny rostliny dobře snášejí moji péči - nepéči).
Na své narozeniny jsem začala naléhat na chemika, že by mohl začít zdít výklenek pro sošku anděla, kterého jsem od něj dostala před dvěma lety. Zjistila jsem, že chemik je vůči jakýmkoliv pobídkám imunní.

Srpen - je po dovolené, nemám se na co těšit. Vánoce v nedohlednu. Aby mě chemik dostal z letargie, dodělal chodník až k brance a ve dvorku nainstaloval fontánku.
Jsem spokojená a celkem šťastná. Dobře jsem se vdala.

Září - to byl hnus fialový. Měla jsem velké plány se zahradou, ale pořád pršelo.Do starožitného stolku v OP se pustil červotoč, stolek fičel do garáže a tam je dodnes. V notýsku mám opakovaně u různých dat "postříkat stolek proti červotoči". Ještě že auto je ze železa. Do toho červotoč hned tak nevleze.

Říjen - začínám mít velkou radost ze života, brzy budou vánoce. Poznámka v notýsku "vymalovat ložnici". Koupila jsem barvu. Pak došel elán.

Listopad - nutně jsem si musela udělat radost. Podařilo se mi vydražit rustikální sedačku v moc dobrém stavu za 2500. Musím se pochválit. Kdo umí, ten umí. Kocourci mají tím pádem v patře luxusní pelíšky.
Taky se nedalo nic dělat, než se pustit do malování. Chemik odjel na pracovní víkend. Měla jsem všechno organizačně skvěle promyšlené. Problém nastal, když jsem chtěla barvu naředit. Od doby kdy jsem barvu koupila k době realizace uběhla nějaká doba a já vypustila poměr voda barva z hlavy. Na kbelíku to nebylo. Chemik se vrátil dřív než jsem čekala. Našel mě zadumanou v koupelně. Podíval se na bok kbelíku s barvou a objevil údaje o ředění.  Pomocí kuchyňské odměrky a ručního šlehače se podařilo barvu naředit.
 Ložnice je teď krásná. Závěr - už nikdy nebudu malovat!

Prosinec - pro moji maličkost nejkrásnější období roku. Vymetu ze zdí pavučiny, trochu pofackuju barák, něco málo upeču. Koupím pod stromek nějaké knížky, nacpu je do dárkových tašek a mám hotovo.
Aby prosinec nebyl tak nudný a rok skončil stejně jako začal, tak si chemik půjčil Mazlíka a potkal se se srnkou. Ona odešla po svých, ale Mazlík přišel o kapotu a taky o značku.
Značku už má dneska novou, vizáž také. Stříbrné autíčko dostalo černou kapotu. Není to už ten fešák co býval, ale naštěstí tyhle dva maléry byly to nejhorší, co se nám letos stalo.



Přeji všem, kdo občas zavítají na tento blog a jsou ochotni číst moje plkání, aby se jim v příštím roce vyhýbaly jakékoliv maléry. Buďte zdraví, šťastní a spokojení. Mějte se rádi a hýčkejte se. A občas přijďte "pobejt". Krásný nový rok ...

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Ahoj Nanýsku, náhodou jsem narazila na Tvůj blog a líbí se Tvé povídání, které je proloženo fotkami, také ráda háčkuji, pletu a ráda dělám takové to ženské tvoření. S dovolením budu Tvůj blog navštěvovat a přeju Ti do nového roku 2014 zdraví, štěstí a pohodu v životě i v tvoření. Zdravím a přeju pěkný večer Maryša :O)

Nanýsek řekl(a)...

Děkuji za milá slova. Ať se ti v letošním roce daří, budu ráda, když se tady občas zastavíš.