úterý 18. března 2014

Jména některých známých chemika si nemůžu zaboha zapamatovat. Abychom oba věděli, o kom je řeč, mám pro ně svá vlastní jména. Dnes přijel jeden z nich. Říkám mu Chosé, podle scénky pana Náhlovského "Chosé nepřijel". On totiž Chosé slíbil už před časem, že nám jeho firma dodělá nedokončenou kuchyňskou linku. Bydlíme už čtyři roky a linka ještě pořád není doladěná tak, abych byla spokojená. Pán, který nám vyráběl nejen linku, ale i dveře do celého domu, zkrachoval. Chemik se tenkrát domluvil s Chosém, že přijede. Chosé nepřijel nejméně pětkrát. Když konečně přijel, domluvili jsme se co potřebuju a jak si to představuju. Chosé si linku vyfotil s tím, že příště přiveze návrh a pak se jeho lidé pustí do výroby scházejících částí. Od té doby Chosé opět alespoň třikrát nepřijel. Až dnes. Když chemik volal, že Chosé dnes určitě dorazí, vygruntovala jsem kuchyň a přilehlé prostory, aby si chlapík nemyslel, že jsem bordelář. Ono je to asi celkem jedno, jestli je nebo není uklizeno. Když na návštěvu přijede chlap. Například u chemika mám odpozorováno, že je nad jeho rozlišovací schopnosti poznat, že je uklizeno, vytřeno a voňavo. Zavětří maximálně ve chvíli, kdy mám upečenou buchtu.
Těšila jsem se na návrh dodělávky kuchyně. Neměla jsem se těšit. Chosé si přijel s chemikem pokecat a znovu si vyfotil kuchyň. Do počítače mi narval obrázky kuchyňských dvířek, že si mám vybrat. Co bych si vybírala, já chci stejná, jako je zbytek kuchyně. Ti chlapi prokazatelně myslí jen jednou polovinou mozku a to rozhodně jinou, než my, ženy. Návrh prý už příště určitě přiveze a pak to půjde šup šup. No to jsem zvědavá. Nejspíš budu muset chemikovi co nevidět najít nové známé. Nějaké spolehlivější...

Žádné komentáře:

Okomentovat