úterý 25. února 2014

Chemik se minule stavil na chíře, aby s panem doktorem prokonzultoval svoji kýlu. Přijel s tím, že se nemusí v ničem omezovat. Pan doktor ho prohlédl a konstatoval, že tohle on má taky a  už několik let a je to v pohodě.  Ještě že ho neposlal do Pelhřimova, to máme dost z ruky. Nemusí se v ničem omezovat? Okamžitě vyhazuju seznam lehkých prací vytvořený speciálně pro chemika s lehkou indispozic. Letí do koše. Ten seznam. Mrzí mě to, já si na seznamu dala opravdu záležet a trvalo mi docela dlouho, než jsem vymyslela práce, které považuju já za "lehké". Skoro to vypadalo, že takových se tu už moc nenajde. Chemik byl nemile překvapen, kolik lehkých a nenáročných činností jsem mu nakonec od jara do podzimu našla. Na světlo boží vytahuju seznam původní.A teď mě napadlo, proč ten seznam lehkých prací vyhazovat, když je můžu spojit do seznamu jednoho. Abych si chemika moc nezničila, může střídat těžké práce s těmi lehkými, aby si odpočinul ...

Foto "Co nás čeká a co nás nemine"






Žádné komentáře: