Když mému statnému kamarádovi utekla jeho anorektická žena s jiným, těžce a dlouho  se s tím vyrovnával. A když se mu s tím podařilo po čase vyrovnat, šel do opačného extrému a našel si boubelku. Zaláskovaná boubelka na sobě začala pracovat a po čase se z ní stala plnoštíhlá kočka. Bohužel po svatbě na sobě pracovat přestala, stala se z ní obr boubelka a  mého kamaráda  vykrmila ze šikovného statného chlapa na obr boubeláka.
Nedávno jsem jej potkala. Chůze Golema, funěl, otíral si zpocené čelo. V zimě. Dost mě to vyděsilo. Místo řečí o tom, jak se máme fajn a co je nového, jsem si vyslechla seznam chorob, které se na něm usadily. Jako bych slyšela seznam nemocí z knížky Tři muži ve člunu. Taky mu ve výčtu chyběla snad jen ta horečka omladnic.
Nebyl první, koho jsem po delší pauze potkala a kdo hned po pozdravu začal mluvit o svých chorobách, o tom u kterého odborníka byl, jaké vyšetření absolvoval, co mu zjistili, co podle něj zjistit měli a nepřišli na to.
O krevním tlaku svých známých vím víc než o svém vlastním. Znám podrobně jejich chorobopis. Zub času pracuje na nás všech.
Je nám něco přes padesát. To už se   n i k d y   nebudeme bavit o ničem jiném?
Dost mě to děsí...

Foto "Z kopečku na kopeček"

 Foto "Mazlík"