Valentýnský candrbál jsme vypustili. Po dvou hodinách marné snahy najít si něco na sebe, adekvátního k příležitosti plesání i chemik musel připustit, že nemám co na sebe. Byly tři hodiny po zahájení a hodnotnou tombolu, jak bylo uvedeno v pozvánce, bychom už stejně nestihli. Letos si tedy ještě hodnotnou tombolu rozeberou starousedlíci, ale příští rok, až budu štíhlá jako prut, budou koukat, jak jim ji rozebereme.
Vždycky jsem chodila jak říkal můj tatínek "rozgajdaná". Zjistila jsem, že i hadry, které byly ještě nedávno rozevláté, rozevlátými být přestaly a dokonce nejsou už ani "na tělo". Nu což, ke šlapání na rotopedu přidám ještě tu kalenetiku, prý formuje postavu. Ale až po neděli. Zítra jedeme do chemikova rodného města oslavit s jeho a mojí maminkou chemikovi narozeniny. Objednal stůl v restauraci, kde mají valentýnské menu. Jak říkal předkrm, polévku, hlavní krmi a zákusek. Vzhledem k tomu, že mi kila naskakují i při tom, když to píšu, nemá cenu začínat s cvičením dřív, než zdolám výše uvedené menu...
Na skříni mi visí šatičky, které jsem si připravila na příští ples. Do roka a do dne se spolu budeme točit ve víru tance ...

Foto "Dnes na zahradě"