sobota 25. ledna 2014

Musím přiznat, že rychlost nikdy nepatřila k mým silným stránkám. Tatínek vždycky říkal, že rychlý pohyb udělám pouze v případě ohrožení a to buď když mě honí vzteklý kohout nebo nepříčetná včela. Zřejmě proto, aby mi zajistili dostatek pohybu,  vlastnili rodiče jak vzteklého kohouta, tak velké množství nepřátelských a nepříčetných včel.  Kohout přišel o život, když přestal pronásledovat mě a svoji pozornost upřel na nejmladšího bráchu. O pět let mladší sourozenec měl v té době hodně krátké nožičky, tak prchal před rozzuřeným opeřencem krapet pomaleji než já. Napadení miláčka rodiny kohoutem nezůstalo bez následku a hlavní aktér tohoto zločinu byl po zásluze potrestán. Za svůj život udělal jen jeden dobrý skutek. Byl z něj výborný drůbeží vývar.
Kolektivní sporty a obzvlášť ty, při kterých bylo třeba míče, byly pro mě nebezpečné. Když jsem se poprvé zapojila do hry zvané volejbal, do pěti minut jsem měla zlomený malíček. Z košíkové mě naštěstí vyřadila moje podměrečnost. Badminton mi docela šel, musela jsem však mít protivníka o pět let mladšího s krátkýma nožičkama. Kratšíma než jsem měla já. Když za pár let mému spoluhráči nohy dorostly a tím se stal rychlejším, i tento sport byl pro mě ztracen.
Jsem Lev a ti se nevzdávají. Věděla jsem, že si jednou ten svůj sport najdu. A našla. V době, kdy se mi začala jak se říká zapalovat lýtka, jsem se potřebovala dostat jednak z dosahu rodičů, jednak bylo potřeba se přemístit z bodu A do bodu B a zpět. Pár let předtím se tatínek potřeboval nějak přepravovat do práce a tak jsem dostala na vánoce kolo. Toho jsem nyní využila a stal se ze mě cyklista.
Letos mám slíbený od chemika nový bicykl. Když budu hodná. Jelikož jiná než hodná být neumím, mám to v suchu. Jen se musím přestat vymlouvat, že dnes nemůžu trénovat na rotopedu protože jsem nachlazená, protože musím žehlit, protože musím upéct buchtu, protože musím ...
Jdu na to. Pokud neskončím na áru tak někdy zase nashnedanou.

Aktuální sněhová pokrývka u nás na kopečku nad městem.


2 komentáře:

  1. Nanýsku, u vás je hodně sněhu, tady je jen poprašek, ale mrzne -10°C, poslední dobou mě rychlost opouští a jsem hodně zbržděná, nohy mám dlouhé, ale upadla jsem a zlomila si ruku, v tom nejnevhodnějším období, týden před vánoci, tak se snažím něco dělat, ale s tou sádrou to docela dře :O). Zdravím a přeju pěkný večer Maryša :O)

    OdpovědětVymazat
  2. U nás se sníh vejde do pěti centimetrů, takže taky nic moc. Jsme zvyklí na jiné hromady. A s tou rukou je to smůla, ale lepší než zlomená noha, takto je člověk alespoň mobilní. Přeju rychlé uzdravení.

    OdpovědětVymazat