Miluju růže. Také je to u nás poznat. Když vyšívám, vyšívám růže. Na deku, na polštář, obrázek na zeď. Když háčkuju, jsou ve vzoru vždycky růže.
Na zahradě je jich také několik. Jedna, pro mě zvlášť cenná, je z beskydské chalupy mých rodičů. Chalupa je už dávno v rukou cizích lidí, ale růži, kterou sadila už babička mojí maminky, moje prababička, si maminka odvezla domů. Ta růže byla na původním místě takové "pochcíplo", ale s krásnými květy. Až když se dostala do nižší polohy a díky péči maminky, se z ní stala vysloveně krasavice. A ještě se ke všemu zjistilo, že je to růže popínavá. Je velmi vitální a tak už dneska neroste jen na zahradě maminky, ale i na zahradě mého bratra a na naší zahradě.
Před několika lety jsem při courání na netu objevila růže od firmy Kordes. Moc se mi líbily dvě. Jasmina a Cinderella. Pátrala jsem, kde se dají koupit. Na Moravě nikde a v Čechách jsem našla firmu, která ale neměla zásilkový obchod. Jsem narozena ve znamení lva a my lvi si víme vždycky rady. Zainteresovala jsem Míru, kamaráda mého chemika. Bydlí poblíž firmy, která má vytoužené růže v nabídce. Určitě se nebude bránit tomu, aby růže vyzvedl. Vyzvedl růže  v místě nedaleko Pardubic. Z Pardubic putovaly růže do Prahy, k jeho kolegovi, který jezdívá na Moravu. Růže vyložil v Ostravě, v cukrárně, kterou provozuje bývalý kolega chemika. A tam je konečně vyzvedl chemik. Jakou já z nich měla radost. Když jsem je loni zasadila, dostaly nové jméno. Říkám jim Mirečci.
Moc se těším, až Mirečci letos rozkvetou. Už aby bylo jaro ... 

Jedna pejsčí pro radost, dnes již historická, ještě ze starého domu.